Italština trochu jinak aneb Rodinný jazykový koutek

Vlasta Klekerová - výuka italštiny, korektury, překlady - Litoměřice a okolí

Slavnosti a svátky

Vánoce - Natale


Vánoční dárky - Regali di Natale

 

Italové otevírají drobnější dárky na První svátek vánoční (25.12.) ráno nebo po obědě, větší dary si ale nechává většina rodin až na 6. leden, tj. svátek Tří králů, neboli epifanie (l'Epifania). Tři králové totiž přišli v tento den s královskými dary poklonit se Ježíškovi v Betlémě.

Dárky v Itálii většinou nerozdává Santa Claus ani Ježíšek (Gesù Bambino), nýbrž hodná čarodějnice Befana.
Termín Befana vzešel ze zkomolení slova Epifania, tzn. Zjevení. V obecném povědomí jde o mytickou postavu se vzezřením stařeny, která nosí dárky dobrým dětem v noci mezi 5. a 6. lednem. Její původ se ztrácí v temnotě časů - vychází z předkřesťanských tradic, které se slily s folklórními pohanskými a křesťanskými prvky.

La Befana  podle tradice následovala Tři krále - mudrce z Východu, ale ztratila se a od té doby se toulá po světě. Befana tedy nosí dárky na památku darů přinesených Třemi králi Ježíškovi. Befanin zjev je celkem jednoznačně popsán: černá širokánská suknice, zástěra s kapsami, šál, kapesník a ošuntělý klobouk na hlavě, pár obnošených krpálů, to vše oživené spoustou barevných záplat.
Zkuste si ale do jakéhokoliv internetového vyhledávače zadat heslo Befana a hledat obrázky, objeví se několik různě zajímavých interpretací této stařeny: Befana útlá čarodějnice při měsíčku s kočkou, Befana s šátkem, Befana bez záplat, dokonce Befana ve fajnových černých šatech s gentlemanským kloboukem, Befana jakožto milá babička, Befana hrůzunahánějící, Befana ve stylu Santa Claus anebo "Babička Mraznička"...
Na počest Befany (s upomínkou na její tradovaný vzhled) se recituje říkanka:

 



La Befana
vien di notte (Befana přichází v noci)

con le scarpe tutte rotte (s botami úplně rozdrbanými)

col cappello alla romana... (s vytahaným kloboukem ...)

VIVA VIVA LA BEFANA! (ať žije, ať žije Befana)

 



V noci z 5. na 6. ledna proletí na koštěti komínem do pokoje dětí, na zádech těžký pytel naducaný hračkami, čokoládkami a bonbóny. Na dně samozřejmě nechybí pořádná hromada uhlí (il carbone) a popela (la cenere). Befana naplní ponožky (le calze), které děti ve svých pokojích zavěsily, podle toho, jak si zaslouží. Uhlí vkládané do punčoch zlobivým dětem zastupují kousky chutného černého cukru.

Děti naopak připravily dobré stařeně na talíř mandarinku nebo pomeranč a skleničku vína. Následujícího rána naleznou víno vypité, ovoce snědené a na talíři otisk ruky Befaniny v popelu, který byl po talíři rozprášen.

 

Vlivem šířící se amerikanizace se ovšem dnes v některých regionech už věří i v Babbo Natale (přeloženo jako Vánoční taťka – tedy něco jako ruský děda mráz) či v Santu Clause.


Jídlo a pití - Cibi e Bevande

Základem italských vánoc je rodina, láska a jídlo (la famiglia, l'amore e il cibo).

Sváteční italská jídla se liší region od regionu, některá jsou však přece jen celonárodní.

Jakožto katolická země, dodržuje Itálie o Štědrém dnu půst bez masa, v jídelníčku tohoto dne  proto nechybí tradiční křesťanské jídlo – ryba. Některé rodiny dokážou připravit rybu až dvaceti (!) rozdílnými způsoby.

Oblíbeným svátečním jídlem v Římě a na jih od něj je il capitone – smažený úhoř.

Oběd, il pranzo, je nejdůležitější ze všech vánočních tradic a proto je i náležitě dlouhý.

Na stole bývají takové lahůdky jako crostini s játrovou paštikou nebo klasické tortellini v kuřecím vývaru, na severu Itálie je populárnější lo zampone, prasečí nožka plněná kořeněným mletým vepřovým masem, nebo il cotechino, uzenina plněná stejným obsahem jako zampone (viz také oddělení Silvestrovské oslavy). Jiní volí raději jehněčí (l'agnello) se zeleninovými přílohami (včetně šťouchaných brambor a čočky).

 

Milovníci sladkostí také nepřijdou o své – oblíbený je nugátový dezert il torrone a typ jemné milánské bábovky z lehkého, nadýchaného, téměř vatového těsta, plněného kandovaným ovocem a rozinkami – il panettone. Varianta bez rozinek a kandovaného ovoce se nazývá il pandoro (typický je pro něj také hvězdicovitý tvar). Panettone sypeme velice jemným moučkovým cukrem.

Populární je také perník s medem, oříšky a mandlemi, il panforte. Pod tímto pojmem si ale nepředstavujte typicky českou perníkovou chuť!

A vůbec většina vánočních dobrot obsahuje podle starého lidového zvyku různé druhy ořechů – ořechy totiž přinášejí úrodu a plodnost (zemi i lidem), rozhojňují rodinu i stáda zvěře.

Italové doma nepečou vánoční cukroví pasticcini di Natale ani vánoční perníčky, na vánoce nerozkrajují jablko, nelijí olovo, neschovávají šupinky z ryb. Přece však se dá dopátrat drobných zvyklostí v jednotlivých regionech, o nichž někdy příště... 

panettone

pandoro

panforte

 

 
Domácí výzdoba

Kromě vánočního stromečku (od konce 19. století) má své nezastupitelné místo v domácnostech květina zvaná vánoční hvězda (Stella di Natale) a betlémské jesličky – Presepio. Zvyk stavět jesličky pochází z Umbrie (v roce 1223 tam sv. František se svými bratry uspořádal živý betlém na připomínku narození Pána Ježíše) a odtud se rozšířil do celého světa. Proto zvláště v tomto regionu (ale i v jiných) se betlémy různých typů umisťují do každé místnosti bytu a není žádnou výjimkou větší počet (i desítky!) betlémů v jednom pokoji.
 

            Stella di Natale

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
Poslední komentáře
21.12.2014 19:43:02: www.oricosmetics.cz www.oriflame.cz www.ori-cosmetics.cz www.oriflame.cz www.krasa365.cz www.orifl...
 
Texty © Vlasta & Jiří Klekerovi. Všechna práva vyhrazena. Možnost využití (citace, parafráze aj.) některého z textů prosíme konzultovat (vlasta.klekerova@gmail.com)